Výlet do Říma
Vyrazili jsme do Říma zjistit, proč se vlastně říká: "vidět Řím, Neapol, Benátky a zemřit….." Nevynechali jsme žádnou z doporučovaných atrakcí. Začali jsme Fontanou di Trevi, noky, špagetami, italským vínem, cestou metrem. Pokud Fontanu di Trevi uvidíte na jakémkoliv obrázku bez lidí, vězte, že jste právě setkali s AI, nebo Photoshopem. Fontána je krásná, o to nic, ale chce to hodně ostré lokty a trpělivosti, dostat se trochu blíž. Ale stojí za vytrvalost.
Možná i zahlédnete, jak někde stranou stojí vyděšený Marcello Znastroiarni a v davu hledá Anitu Egbergovou,
Je pravdou, že když procházíte okolo Santa Maria di Loreto, směrem Traianově tržnici, pak přes Forum Romanum ke Koloseu, uvědomíte si, že antický Řím byl skutečně "kolosální". Říkal jsem jsi, že jdu vlastně po místech, kde se pořádaly obrovské slavnosti, procházely jimi triumfální průvody, politická shromáždění, probíhaly zde soudy. Je to zvláštní pocit. Ještě zvláštnější v tomhle ohledu jsem měl pocit ve Vatikánu při návštěvě Sixtinské kaple, kde se pořádají konkláve, merendy kardinálů apod., však víte co tím myslím. Při procházení Vatikánskými muzei na Vás ta pokora a skromnost církve přímo cáká. Na každém kroku doslova cítíte jak je ta církev služebníkem všech. A kdo by nevěděl, že za názvem: Ústav pro náboženská díla - Istituto per le Opere di Religione; zkratka IOR, se skrývá velmi vlivná vatikánská banka založená r. 1942 papežem Piem XII , kde se prezident banky zodpovídá přímo představenstvu kardinálů a papeži, si to může dohledat. Třeba její propojení do politických skandálů, podivných smrtí zednářů apod, To vše kontrastuje s mnohdy nemajetnými věřícími, kteří sem jedou za své poslední úspory, aby viděli třeba jen tu zem po které chodí papež.
Opravdu, velmi povznášející je chvíle je ta, kdy se zakloněnou hlavou stojíte v Sixtinské kapli a na Michelanelových freskách se snažite identifikovat jednotlivé výjevy z knihy Genesis Pokud nevíte kde a jak hledat 3 scény stvoření Adama a Evy a jejich prvotní hřích, dále scény zaměřené na Noemovu archu a potopu světa, asi je prostě nenajdete. Hlavně proto, že sotva najdete nejznámější dotýkající se ukazováčky symbolizující Stvoření nebe a země, vytlačí vás dav hnaný pohůnkem, vyřvávající "no photo, no photo". Jen pro pořádek, já jsem si asi možná jedno malé udělal. Většinou zákazy fotografování z principu respektuji, ale zde jsem měl dva opravdu závažné důvody, proč neuposlechnout této výzvy. Prvním důvodem je fakt, že toto dílo patří všem a autorská práva na fresky, která držela japonská televize NIPPON TV za to, že Vatikánu dala peníze na rekonstrukci, již dávno vypršela. Druhý závažný důvod je, že Jára by by zcela rezolutně řekl: "jebat církev i s jejich zákazy…." A proč tedy celebrity, fotobanky, mají výjimky? Na tuto otázku asi odpověděl již císař Vespasián.
Takže, Řím povinná záležitost, ulice mimo hlavní nákupní třídy tedy trošku hegeš, ale se rčením "vidět Řím, Neapol, Benátky a zemřít….." nesouhlasím, protože po jeho shlédnutí a návštěvě Benátek, bych už na Neapol fakt nespoléhal.
Ale vidím to takhle:
Římané nemilovali Řím, protože byl velký.
Byl velký, protože ho milovali
Gilbert Keith Chesterton
